Černá Hora

5.7.2020

3. den - Pohoří Bjelasica, klášter Morača, Bukumirsko jezero

Ráno nás vzbudil déšť klepající na stan, tudíž jsme se museli rozhodnout jestli náš plánovaný trek do pohoří Bjelasica (součást NP Biogradska Gora) i tak uskutečníme nebo ne. Po cestě od jezera se déšť zmírnil až ustal, takže jsme se rozhodli, že vyrazíme. Dle různých zahraničních webů jsme zjistili, že ideálním výchozím bodem je Vranjak, to bylo asi tak jediné, co jsme našli. Vydali jsme se tedy tam. K dolní stanici lanovky Ski Center Kolasin 1450 m se dostanete hladce po asfaltové silnici, odtud k Planinarsku Dom Vranjak (což jsme si zvolili jako výchozí bod) vede spíše lesní cesta plná výmolů a kamenů, proto zvažte, jestli chcete riskovat cestu autem až sem - pokud ne, budete si to muset vyšlápnout.

! TIP - i v letní sezóně je možné se lanovkou mezi 10-17:00 nechat vyvézt ještě nad námi zvolený výchozí bod. Cena jedné jízdy 3 €/osoba. Ušetří vám to spoustu času a kroků !

Bjelasica - Vranjak

Původně jsme měli v plánu celodenní okruh na 7,5 hod, ale kvůli počasí (mlha, déšť, vítr) jsme okruh zkrátili na 5,5 hod a 14 km. Prvním bodem v naší trase byla hora Zekova Glava a odtud jsme pokračovali k jezeru Pešića. Vede k němu několik tras, doporučujeme mít offline mapy.cz, mají přehled o všech cestách. Jezero je krásné, obklopené horami, proto je super si zde udělat pauzu třeba na svačinku. My zde byli úplně sami.

Další zastávkou byla vyhlídka Olomerska, od které jsme šli směr auto. Po cestě jsme potkali stáda ovcí a dokonce i malé stádo divokých koní, které se k nám přiřítilo tak, až jsme se lekli, ale nechali se hladit, dožadovali se po nás jídla, až jsme se jich nemohli zbavit. Původně jsme měli v plánu trasu protáhnout až na Črnu Glavu, takže pokud budete mít hezčí počasí než my, tak tam určitě vyražte. Značení tras je v černohorských horách takové nijaké, resp. při zahájení výšlapu jsme minuli jeden rozcestník a poté po cestě občas potkali červenou tečku nebo šipku na kameni, zemi, pomalu i v trávě. Takže jsme se spíše řídili mobilem.

! TIP - kousek od našeho výchozího bodu se nachází Eco Katun Vranjak - horská salaš, kde budete mít vskutku zážitkové ubytování !

Jezero Pešića

Stádo divokých koní

Po cestě k další zastávce jsme se zastavili v tradičním katunu Savardak, který vypadá jako stoh sena s komínem. Sednout si můžete v krásném interiéru nebo na venkovní posezení u řeky a objednat si některou z černohorských specialit. My ochutnali místní sýry a víno. Odtud jsme se vydali do kláštera Morača patřícím k nejvýznamnějším pravoslavným klášterům v Černé Hoře. Nachází se u řeky Morača a založen byl roku 1252. Areál kláštera je naprosto úchvatný - kamenné domky obrostlé hortenziemi a růžemi a všudypřítomné včely z klášterních úlů vás jakoby vtáhnou zpět do 13. století. Klášter je i dnes funkční, žijí v něm čtyři mniši, proto pamatujte na slušný oděv.

Katun Savardak

Klášter Morača

Poslední zastávkou dne bylo Bukumirsko jezero, ke kterému nám navigace v jednu chvíli ukázala asi 30 km za 1,5 hod, tudíž jsme si začali říkat, že něco není v pořádku a za chvíli jsme zjistili co. Cesta začala být naprosto strašná, plná výmolů, kamenů, ale byli jsme na takové cesty zvyklí už z Jamajky, takže jsme pokračovali v cestě. “Silnice” byla opravdu jedním slovem hrozná, měli jsme velký strach, že někde stoprocentně píchneme. Naštěstí jsme k jezeru v pořádku dorazili a naskytl se nám úchvatný pohled na malinké jezírko obklopené krásnými horami, kde bylo všehovšudy asi 5 lidí. Boží! Toto místo úplně vybízí k pikniku, či přenocování na divoko. Dá se zde i koupat a voda je velmi teplá na to, že jezero leží v poměrně vysoké nadmořské výšce. Nad jezerem je i lavička, kde pořídíte krásné fotky. Dle mapy se za jezerem nachází ještě jezero Katun, na které jsme v průvodcích nenarazili, a tak se k němu vydáváme. Jaké je pro nás ale překvapení, když žádné jezero nevidíme, jen pasoucí se krávy pravděpodobně na dně původního jezera. No nic, vydáváme se tedy směr Podgorica, kde máme vyhlédnutý na dnešní noc kemp. Cesta z Bukumirsko jezero směrem na Podgorici se také velmi klikatí, ale alespoň povrch vozovky je normální, bez děr.

! TIP - na Bukumirsko jezero doporučujeme jet z jihu od Podgorice, kde se sice silnice hodně klikatí, ale je alespoň hezká asfaltová. Rozhodně nejezděte, stejně jako my, ze severu, kde je to opravdu o píchnutí pneumatiky !

Jezero Bukumirsko

Vyschlé jezero Katun

Do kempu Titograd nacházejícím se cca 10 km od hlavního města Podgorica jsme dorazili v podvečer. Nikdo zde nebyl a ke všemu opravdu brutálně foukalo. Rozmýšleli jsme se, zda zůstat nebo ne, ale milí majitelé a cena rozhodli - za noc jsme dali 5 € včetně elektřiny a i nám dali k dispozici 1 pokoj, kde jsme se mohli osprchovat. Asi to vše bylo způsobeno i tím, že teprve otevírali a koronou, ceny jsou možná jinak vyšší. Každopádně zde najdete posezení, elektřinu a můžete se ubytovat i v pokojích. Hned pod kempem se nachází řeka, ke které je možné sejít a projet se na lodičce. Jsou zde i lehátka na opalovačku. Postavit stan byl docela ořech v tom vichru, ale nějak jsme to nakonec dali. Ale spát se v tom nedalo, když vás v noci stěny stanu mlátily po hlavě, takže probdělá noc, super.