Provence

5.7.2022

2. den - Národní park Mercantour

Tento den bych nejraději nazvala "Jak jsem málem umřela", ale nebudu předbíhat. Všude jsme četli, že v národním parku Mercantour člověk určitě nesmí minout údolí Vallées des Merveilles neboli údolí zázraků, kde je spoustu zachovalých skalních rytin z období doby bronzové znázorňující kosy, dýky, sekery či rohatá zvířata. Tak jsme se přes počáteční rozhořčení, kolik výškových metrů nás čeká a jestli to vůbec zvládneme (resp. Mařík to zvládne určitě, u mě je to dost nejisté a hlavně se chudák bude muset obrnit trpělivostí na moje remcání), rozhodli, že vyrazíme. Mapa trasy zde.

U rozcestníku za řekou se vydáte vpravo, zprvu po rovince, která vás navnadí na to, že to zas tak hrozný nebude, ale bude, věřte mi. Proto jestli nemáte dobrou kondičku jako já, tak se na to vykašlete. Taky jsem to měla udělat, ale to bych nebyla já, abych se nekousla a šla. První 4 km jsou jen do kopce, krásné převýšení 800 m na začátek. Zastavujete každých 50 m, funíte jak lokomotiva, po asi 2 km ale přijdete do krásného údolí, kde se to stoupání na chvilku zmírní. Po cestě potkáváme kozoroha, kamzíky a syslosviště, úplně si nejsme jistí, co to bylo, ale bylo to takový podlouhlý tlusťoučký a chlupatý. Je to krásné, zelené údolí obklopené horami.

Po cestě do Vallées des Merveilles jsme viděli několik kamzíků

Trek do Vallées des Merveilles

Pokračujete dál až do 2500 m.n.m., kde máte pocit jako byste vylezli na Everest. Ale omyl, u konce zdaleka nejste. Teď vás čeká pro změnu sestup. Cesta sem nám zabrala necelé 3 h i s pauzou na sváču a dronování. Už z dálky vidíte několik horských jezer, opravdu dechberoucí výhledy. Rozhodně stojí za to tam jít. Jde se dolů. Taky nesnášíte jít stejnou cestou tam i zpět? My jo, protože pak víme, co nás čeká. A teď to vidíme. Po asi hodince přicházíme do údolí zázraků a vidíme několik rytin. Málem jsem tam taky jednu zanechala, když jsem sebou řízla na šutrech. No zpět k rytinám, je neuvěřitelné, jak se to mohlo tak dlouho zachovat.

Pokračujeme k chatě Refuge des Merveilles, kde si konečně sedáme a dáváme víno a oběd. NP Mercantour prochází dálková trasa GR52, takže u chaty můžete přespat, doplnit si vodu, dát si jejich výborný koláč, ravioli, víno, pivo, nealko. Mají toho spoustu. Zároveň se můžete i vykoupat v přilehlém jezeře. Odpočinuli jsme si, doplnili vodu a vydali se na cestu zpět, opět do kopce. Ale kupodivu nám tenhle kopec odsejpal znatelně líp, i když stehna už umírala. Po stoupání přišel sestup s převýšením 800 m. Jako je to záhul na stehna a zadek, ale za mě lepší než funění do kopce.

Syslosvišť nebo co :-)

Jezera u Vallées des Merveilles

Po příchodu k parkovišti jsme ještě šli k řece osvěžit naše unavené nohy. Celý trek s pauzou na dronování, několika pády a pauzou na víno nás vyšel na 7 hodin a 40 minut. Náročné to bylo nežene, ale dalo se to nakonec. Hodně lidí v horách přespává, takže si můžete trek prodloužit a udělat třeba okruh, ať to nemáte vše v jeden den.

! TIP - na trek vyražte určitě už z rána, kdy první úsek s převýšením cca 500 m půjdete ve stínu !

Odtud se přesouváme na spací spot k pobřeží, konkrétně k Pic du Cap Roux, kde je vyloženě parking pro karavany. Po cestě se ještě zastavujeme v Nice dokoupit nějaké věci jako vodu, opalováky a vařič, který jsme si sice koupili před cestou, ale je to nějaká maketa či co, prostě nefunguje. Když přijíždíme na spot, kocháme se krásnými výhledy na pobřeží, oranžové skály, poprvé zkoušíme venkovní sprchu a užíváme si večeři, když nám ji najednou zkazí asi triliarda komárů. Nekecám, to byly hrozný nálety. Takže tento spot zvažte nebo si vemte hodně repelentu, abyste nedopadli jako moje nohy.

Krásný spot u Pic du Cap Roux