Dolomity

5.-7.7.2019

Jelikož v Praze již nějakou dobu panovaly poměrně vysoké teploty a před sebou jsme měli prodloužený víkend, rozhodli jsme se vydat do hor, konkrétně do italských Dolomit, které jsou zapsány na seznamu UNESCO a které jsme do nynějška navštívili pouze v zimě. 

Vyjeli jsme ve čtvrtek odpoledne s myšlenkou dorazit na místo v noci a dospat do rána v autě. Cesta nám zabrala něco kolem 7 hodin a vedla přes Německo, Rakousko a kousek samotné Itálie. V Německu zatím dálniční známku nepotřebujete (od podzimu 2020 by měla být zavedena), ale museli jsme koupit rakouskou dálniční známku (9,20 €) a pokud v Itálii pojedete po dálnicích, připravte se na poměrně vysoké mýtné. My ten krátký italský úsek objeli po okrscích, cesta se nám protáhla o 30 minut, ale ušetřená eura nás potěšila.

Lago di Carezza

K prvnímu bodu naší cesty - Lago di Carezza jsme dojeli kolem 2:30 a našli spací spot podle aplikace park4night. Bohužel nás kolem 7 ráno vzbudily hlasy a my zjistili, že jsme zaparkovali u nějakého staveniště, kam ráno proudili dělníci do práce. Tudíž jsme vše sbalili a vydali se k jezeru, kde je buď placené parkoviště nebo podél silnice najdete i parking zdarma.

Lago di Carezza nacházející se v nadmořské výšce 1519 m patří mezi nejkrásnější alpská jezera. Jelikož jsme zde byli hned po ránu, tak jezero hrálo všemi odstíny modré a zelené barvy s odrazem okolních hor. Nádherná podívaná. Okolo jezera vede cesta, na které najdete několik odpočinkových míst i s lavičkami. Okruh vám zabere zhruba 20 - 30 minut.

Zastávka na naší trase do Passo Gardena

Výhled na štíty Dolomitských hor

Z Lago di Carezza jsme se vydali do Passo Gardena, průsmyku, který je výchozím bodem pro velké množství turistických tras. Už po cestě sem se silnice klikatí horami a každou chvilku musíme stavět a fotit si ty úchvatné scenérie. Nejhezčí místo, které jsme potkali bylo jednoznačně zde. Krásné výhledy na hory, údolí, opravdová nádhera a perfektní místo na piknik.

Výhled na Passo Gardena

Kolem 11:00 jsme přijeli do Passo Gardena, kde se za jednodenní parking platí 5 € a vydali se na výšlap. Cílem byl vrchol hory Sass de Ciampac (2667 m). Cesta byla celkem náročná, z počátku téměř pořád prudké stoupání, po kamenné či štěrkové cestě, občas jsme i minuli či přecházeli sněžné pláně. Po asi 1 h 40 min jsme došli na vrchol Jëuf de Crespëina, kde jsme si udělali pauzu a kochali se výhledem na malé jezírko Lech de Crespëina, ke kterému se dá jít. My se ale vydali opačným směrem na horu Sass de Ciampac, kam jsme dorazili po dalších 40 minutách. Výhledy byly opět nádherné, vydrželi bychom se dívat kolem sebe a pouze se kochat celé hodiny. Zpět jsme se vraceli prudkým sestupem přes Colfosco, poté nás čekal opět dlouhý výstup a pak už jen pohodová cesta po rovince. Celkem byla trasa dlouhá 13 km, časově náročná cca 6 hodin s převýšením 926 m. Určitě doporučujeme hodně pití a pohorky, v teniskách některé úseky velmi klouzají. Celou trasu najdete zde: https://mapy.cz/s/3vsLY

Výhled z hory Sass de Ciampac (2667 m)

Na noc jsme si k přespání vybrali kemp Cortina (27 €/noc, 2 osoby, stan, auto), který je situován kousek od městečka Cortina d’ Ampezzo a odkud jsme to další den měli kousek na výchozí místo k jezeru Lago di Sorapis. V kempu se nachází gril přístupný pro všechny, restaurace, minimarket a sociální zařízení, kde sprchy nejsou za dodatečný poplatek.
V sobotu ráno jsme vyrazili směr Passo Tre Croci, které je nejlepším výchozím místem k ojedinělému Lago di Sorapis, perle Dolomit. Všichni tu parkují, kde se dá a je to zdarma. Z tohoto místa můžete jít po dvou cestách - po 215 nebo po 213/216. My si vybrali tu první, kdy z počátku je cesta příjemná, po rovince a lesem a po cca 45 minutách začne prudké stoupání, občas je cesta úzká a v určitých úsecích je nutné se přidržet provazů či ocelových lan. Nejedná se ale o nic nezvládnutelného, na co byste potřebovali nějakou speciální výbavu. Celou trasu jsme zvládli za 1 h 40 min (mapy.cz říkali 2 h 45 min) a ten dechberoucí pohled na jezero stál za veškerou námahu. V životě jsme takovou nádheru neviděli - neuvěřitelně tyrkysovou barvu hladiny jezera uprostřed hor.

Výhled na údolí podél cesty na Lago di Sorapis

Lago di Sorapis

Celé jezero se dá obejít a na straně nacházející se proti přístupové cestě je zelený plácek, kde se dá opalovat či si udělat piknik. V jezeře se dá koupat, ale voda bohužel není z nejteplejších, přeci jen se jezero nachází v 1923 m.
Z této krásné zastávky jsme se po 45 minutách přesunuli k jezeru Lago di Braies, kdy jsme po cestě potkali další tři jezera - Lago di Misurina (okolo jezera jsou krásná místa ideální pro piknik), Lago di Landro a Lago di Dobbiaca. U jezera Lago di Braies se nachází placené parkoviště, kde je přes den minimální sazba za parking 6 €. Odtud je to pouze pár kroků k samotnému jezeru, kdy po cestě minete krásný hotel či restauraci. Na jezeře si můžete půjčit loďku - na ½ hodiny stojí 18 € a na 1 hodinu 28 €. I když je cena vyšší, určitě tuto aktivitu doporučujeme, je to krása vidět jezero i z jiného úhlu pohledu. Jezero se dá také celé kolem dokola obejít, na druhé straně se dokonce nachází písečná pláž. Lago di Braies je zase úplně jiné než bylo Lago di Sorapis, ale na kráse mu to rozhodně neubírá. Proto doporučujeme spojit návštěvu těchto dvou jezer.

Lago di Braies

Odpoledne jsme se přesunuli do Německa ke Königssee, kde jsme měli další den v plánu navštívit Orlí hnízdo a jezírko s výhledem na Königssee. Noc jsme strávili na osvědčeném spotu u benzínky u parkoviště (viz Víkendovka Königssee). Nakonec z našeho plánovaného nedělního výletu nebylo nic, jelikož od rána pršelo a byly bouřky a tak tomu mělo být i celý den, takže jsme se nakonec rozhodli jet do Prahy. I tak máme z Dolomit skvělé dojmy, příroda je zde naprosto okouzlující a na 100 % víme, že si sem brzy uděláme výlet znovu.

Užitečné odkazy:


Rozpočet:
  • Jídlo - 1 500,- (jídlo jsme si koupili sebou)
  • Náklady na cestu + parking - 4 200,-
  • Kemp Cortina - 690,-
  • Půjčení loďky Lago di Braies - 460,- (30 minut) Celkem cca 6 800,-/2 osoby

Galerie Dolomity